Pro Slovensko asi hodně kacířská otázka – v čem podstatném křesťanská církev chybuje?

Nedávno jsem vyslechl poselství pana kardinála Duku ku příležitosti výročí sv. Václava. Velmi decentně si stěžoval na nepatřičné chápání společnosti o duševním učení církve, ale dotknul též docela razantně problematiky materiálního vyrovnání s jejími statky.
Nejen jeho dnešní výroky, ale „pláč“ většiny církevních hodnostářů po roce 1989 se mně jeví jako hodně pokrytecký. Dle mého názoru církev v posledních dvaceti letech valně promarnila svoji příležitost zaujmout společenství a vytvořit si náležité postavení. K jejich škodě nám všem nejenže nepřinesli osvětu, ale svým vystupováním a počiny jakoby stagnují někde dvěstě a více roků v minulosti.
Nebo snad podle vás tito vysokoškolští vzdělanci odvedli dobře svoji práci?
Doplněna:
I řada Vašich vyjádření potvrzuje, že u nás v Česku nejsou lidi ani tak naštváni na Pána Boha, ale spíše na jeho pozemský personál.