Historie úprav
Odpověděl/a – 29.březen 15:53
Sice záleží na souvislosti, v jaké je formulace použita, ale každopádně „SAMA?“ se asi nezakoupila, kdežto „byla zakoupena“ už lze tolerovat vzhledem k nevyjádřenému podmětu věty a navíc v dalčím textu se dá i doplnit např. obecní radou, sbírkou či nějakým mecenášem.
(Nějak se vkrádá logická úvaha, že kroniku by měl psát člověk nejen vzdělaný, ale i s dalšími znalostmi historie, slohových základů, fabulační dovednosti, sečtělý a dalšího všeobecného až renesančního rozhledu.)
Odpověděl/a – 29.březen 19:22
Sice záleží na souvislosti, v jaké je formulace použita, ale každopádně „SAMA?“ se asi nezakoupila, kdežto „byla zakoupena“ už lze tolerovat vzhledem k nevyjádřenému podmětu věty a navíc v dalčím textu se dá i doplnit např. obecní radou, sbírkou či nějakým mecenášem.
(Nějak se vkrádá logická úvaha, že kroniku by měl psát člověk nejen
vzdělaný, ale i s dalšími znalostmi historie, slohových základů,
fabulační dovednosti, sečtělý a dalšího všeobecného až renesančního
rozhledu.)
Dopĺňam:
Kronikář, stejně jako v minulosti písař, kantor a farář (později i
„písmák“), to byly na obci respektované autority se synonymy „učený
intelektuál“, vzdělaný prostředník s úřady i vrchností.
V dobách, kdy mnozí ani neuměli psát, nejen že jim sepsal, ale zformuloval
a poradil, kam vlastně adresovat.
Kronika je významný dokument o dění v obci, či městě ještě dávno
před dnešními webovkami a autoři si dávali záležet, aby i po staletích
byly tyto prameny důstojně čitelné. I současné archivy, historici,
sociologové, genealogové a spisovatelé i novináři z nich hojně
čerpají.
Jako historiografický pramen zprostředkovává poučení o historické
paměti.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kronika