Odpověděl/a – 28.září 18:50
Zákruty zvané meandry se tvoří v místech s mírným spádem – především v sypkých usazených horninách, kde se vodní tok zbavuje přebytečné energie získané v horních prudších úsecích. Přirozenou cestou je právě prodloužení toku vznikem záhybů. Jakmile se náhodně vytvoří první mírná zákruta, na její vnější straně teče voda rychleji a vymílá také více břeh, čímž se ohyb stále zvýrazňuje. U druhého břehu dochází naopak k sedimentaci, a tak se tok posunuje do strany. V dalším úseku ale převáží vliv gravitace, případně tvrdších hornin, které vodu usměrní opačným směrem, a vytvoří se ohyb na opačnou stranu. Tím postupně vznikne celý systém více či méně pravidelných meandrů.
Zdroj: Readers Digest
Odpověděl/a – 28.září 21:12
Zákruty zvané meandry se tvoří v místech s mírným spádem –
především v sypkých usazených horninách, kde se vodní tok zbavuje
přebytečné energie získané v horních prudších úsecích. Přirozenou
cestou je právě prodloužení toku vznikem záhybů. Jakmile se náhodně
vytvoří první mírná zákruta, na její vnější straně teče voda
rychleji a vymílá také více břeh, čímž se ohyb stále zvýrazňuje.
U druhého břehu dochází naopak k sedimentaci, a tak se tok posunuje do
strany. V dalším úseku ale převáží vliv gravitace, případně
tvrdších hornin, které vodu usměrní opačným směrem, a vytvoří se ohyb
na opačnou stranu. Tím postupně vznikne celý systém více či méně
pravidelných meandrů.
Dopĺňam:
Ad arygnoc, tentokrát se musím důrazně ohradit a tvou teorii vyvrátit,
protože právě i přímo ve tvém odkazu je uvedeno, že je příčinou pouze
a jenom větrných a mořských proudů, kde jsou zanedbatelné vedlejší
vlivy.
Rozhodně ne na říční, kde jsou rozhodující erozivní efekty v různých
podložích a odstředivá síla vody na vnějších obloucích. Viz objasnění
výše.
Očekávám od tebe dementi či aspoň upřesnění, abys neblamoval ostatní
uživatele nepřesnými citacemi rádobychytrých jevů, které ve skutečnosti
souvisejí s jinými efekty, než na něž se tazatelka ptala.
Zdroj: Readers Digest